foto
Cesta do opery
Magdaleny
Kožené
foto
BigBloger
Sledujte blogery LN
foto
Džihád
je jako křížová
výprava

Neviditelný pes



PRÁVĚ TEĎ:08:13 - V Dubaji bude do roku 2016 nejdelší komplex hotelů na světě. Na deseti km jich vyroste 31. Projekt bude stát 27 miliard dolarů. Dubaj se chce stát hlavním cílem turistů na Blízkém východě.  |  07:53 - Na silnici I/33 v Náchodě havaroval kamion, který vjel do protisměru a dále sjel ze stráně. Při nehodě zahynul chodec, tři osobní auta na chodníku kamion poškodil. Provoz řídí policie.  |  07:53 - První kolo play-off NHL: Západní konference: Anaheim - Calgary 2:1 - stav série 3:3.  |  
2.5.2006 | Zikmund


Záhada Ježíšovy smrti

15. dubna 2006, Lidové noviny

Co způsobilo Ježíšovu smrt na kříži? Vykrvácel, udusil se, nebo hrála roli jiná příčina? Těmito otázkami se vědci zabývají už řadu desetiletí.

Ukřižování patřilo ve starověku k běžným způsobům popravy. Používali ho Egypťané, Peršané, Řekové i Římané. Trestali tak rebely, piráty a obzvlášť opovrženíhodné zločince. Jedním z nich byl před necelými dvěma tisíci lety i Ježíš Nazaretský. Ukřižováním „jen“ vyvrcholilo utrpení odsouzených. Už předtím je katové bičovali speciálními důtkami se dvěma až třemi provazy či koženými řemínky. Do nich vpletené ostré předměty bolestivě rozedraly kůži na zádech a nohou. Potom katové upevnili ruce odsouzence k těžkému příčnému trámu, se kterým musel dojít na popraviště.

Přesný způsob připevnění těla ke kříži neznáme, pravděpodobně se jich používalo víc. Ruce mohli katové přivazovat nebo přitloukat skrz dlaně, zápěstí či předloktí.

Příčný trám pak na popravišti připevnili ke svislému sloupu „na více použití“. Aby odsouzený hned nezemřel a déle trpěl, mohlo být na sloupu sedátko, které nadlehčovalo tělo. Pokud se popravčí později rozhodl utrpení odsouzence ukrátit, mohl mu ranou zlomit nohy.

Co přesně se pak dělo s tělem odsouzeného? Co se stalo bezprostřední příčinou smrti Ježíše? Na tom se vědci dodnes neshodují, přestože odpověď už hledaly desítky badatelů. První studie na toto téma vznikla v roce 1847.

Desítky teorií

Komentované shrnutí dosavadních prací přináší dubnové číslo časopisu britské Královské lékařské společnosti (Journal of the Royal Society of Medicine).

Piers Mitchell a Matthew Masien z londýnské Imperial College prostudovali přes čtyřicet odborných textů. Jejich autoři - fyzikové, chirurgové i patologové - pojmenovali několik hlavních příčin, které připadají v úvahu.

Patří mezi ně udušení, selhání srdce, embolie nebo vykrvácení a hypovolemický šok - tedy šok z nedostatečného prokrvení organismu.

Existuje i teorie, kterou podporuje například fyzik Lloyd-Davies, že Ježíš na kříži nezemřel. Upadl jen do bezvědomí, čímž lze údajně vysvětlit i jeho následné „vzkříšení“.

Hlavní závěry těchto studií komentuje český odborník: „Ukřižování zahrnovalo ztrátu krve a bolest, což způsobilo šok. Utrpení zřejmě umocňovalo horko či naopak chlad a vertikální poloha, protože při šoku je důležité naopak člověka uložit do vodorovné polohy se zdviženýma nohama,“ vysvětluje docent Martin Vokurka z Ústavu patologické fyziologie 1. lékařské fakulty UK v Praze.

Roli podle něj hrají také silné emoce - zrada, strach, naděje, víra v poslání, a samozřejmě vyčerpání z nesení kříže.

„Dehydratace a vertikální poloha bez možnosti pohybu vede k vysokému riziku srážení krve a tím ke vzniku embolie. Na vyšší srážlivosti krve se podílí i trauma,“ pokračuje český odborník.

Během šoku dochází také k okyselení (acidóze) organismu. To zhoršuje všechny tělesné funkce včetně oběhu krve.

Někteří odborníci považovali za příčinu Ježíšovy smrti také srdeční arytmii nebo prasknutí (rupturu) srdeční stěny. „Arytmie neboli srdeční nepravidelnost je spíš průvodním jevem uvedených stavů, ovšem právě ona může být bezprostřední příčinou smrti. Naopak ruptura srdce se mi tolik pravděpodobná nezdá,“ podotýká docent Vokurka.

Chirurg Barbet považoval za příčinu smrti udušení. „K němu by mohla vést poloha těla na kříži a únava svalů - jednak v důsledku šoku, jednak v souvislosti s iontovými změnami v těle - zejména draslíku, který ovlivňuje činnost svalů, včetně srdečního,“ uvádí docent Vokurka.

Za nejpravděpodobnější příčinu považuje šokový stav, který může vyústit i v řadu dalších popsaných dějů, jako je arytmie nebo acidóza. „Při šoku často dochází k mnohočetnému selhání orgánů, které trpí nedostatkem kyslíku při špatném prokrvení. Roli může hrát také infekce z ran,“ říká český patofyziolog.

Rovněž přežití by podle něj bylo teoreticky možné, protože odsouzenec mohl upadnout do bezvědomí a po sejmutí z kříže se v horizontální poloze mohl jeho stav zlepšit. Záleží ovšem na tom, kolik času na kříži strávil, jaký byl jeho celkový zdravotní stav a intenzita následné péče.

„Komentuji ovšem obecné důsledky ukřižování z hlediska tělesných změn. V žádném případě nechci polemizovat s biblickými texty,“ dodává český expert.

Dobrovolně na kříži

Americký soudní patolog Frederick Zugibe provedl před časem zajímavý experiment. Sehnal několik dobrovolníků, připevnil je ke kříži - ovšem bez použití hřebíků - a diagnostickými přístroji sledoval, co se děje s jejich tělesnými funkcemi. Na požádání pak dobrovolníky z kříže sejmul.

První z nich vzdali pokus po pěti minutách, poslední po čtyřiceti -kvůli křečím a bolestem v končetinách. Zugibe došel k závěru, že osoby na kříži nemají sebemenší problémy s dýcháním. Možnost udušení tedy vyloučil. Jako nejpravděpodobnější příčinu Ježíšovy smrti stanovil šok z nedostatečného prokrvení organismu.

Piers Mitchell ovšem upozorňuje, že pokus měl mnohá omezení. Především dobrovolníci nebyli bičováni ani se před „ukřižováním“ nevyčerpali nesením těžkého trámu, netrpěli horkem a dehydratací. „Věrohodnější pokus ovšem z etických důvodů nepřipadá v úvahu,“ podotýká Mitchell.

Experiment navíc vycházel z toho, že Ježíš zemřel na kříži v poloze, jak je všeobecně zobrazován. Možných způsobů ale bylo víc. „Kromě toho římští vojáci někdy pro pouhé pobavení připevňovali odsouzence v různých krkolomných pozicích,“ říká Mitchell.

Odvolává se přitom na svědectví Flavia Josepha a jeho popis ukřižování stovek Židů po potlačeném protiřímském povstání v roce 70 našeho letopočtu. Seneca v popisu jiného masového ukřižování dokonce uvádí, že odsouzení bývali někdy připevněni hlavou dolů nebo čelem ke kříži.

Americký patolog Zugibe předpokládá, že Ježíš opravdu zemřel ve známé vzpřímené poloze s pažemi svírajícími vůči tělu úhel 60 až 70 stupňů.

Zugibe se zabýval také způsobem přibití rukou ke kříži. Hřebíky podle něj procházely dlaněmi šikmo, takže zezadu protínaly zápěstí. K tomuto zjištění došel rozborem krvavých skvrn na slavném Turínském plátnu - látce, do níž bylo podle tradice zabaleno Ježíšovo tělo po sejmutí z kříže.

„Problém je v tom, že dodnes nikdo nepotvrdil pravost plátna. Rozbor izotopů uhlíku naznačuje, že vzniklo až ve středověku. Mohlo se sice stát, že si vědci k rozboru náhodou vybrali pozdější záplatu a samo plátno je opravdu starší - rozhodně ho ale nelze považovat za vědecký důkaz o způsobu Ježíšova ukřižování,“ říká Mitchell.

Na co zemřel biblický Ježíš?

Příčinou Ježíšovy smrti se odborníci zabývají už desítky let. Navzdory všem studiím nedospěli k jednoznačnému názoru. Jejich práci ztěžuje fakt, že neznají přesný způsob, jak byl Ježíš připevněný ke kříži.

Odsouzence před ukřižováním bičovali

speciálními důtkami zvanými flagrum či flagellum. Tvořilo je několik provázků či kožených řemínků se zapletenými ostrými předměty, obvykle ze zinku nebo železa. Ty odsouzenci rozdrásaly kůži na zádech a nohou.

Jediný archeologický důkaz o ukřižování v době Ježíšovy smrti přinesl v roce 1968 nález hrobu mladého Žida Jehochanana v Izraeli. Hřebík v noze naznačuje, že nohy nebyly ke kříži přibity zepředu, nýbrž ze strany.

1/ 11,5 cm dlouhý hřebík

2/ nános vápna a rzi

3/ zbytky dřeva

4/ vápenný povlak

5/ pravé patní lůžko

6/ levá opěra hlezenní kosti

7/ zbytek olivového dřeva

Odborníci mají deset základních teorií o příčině Ježíšovy smrti

příčina smrti autor (rok zveřejnění) povolání autora

prasknutí srdeční stěny Stroud (1847) fyzik

selhání srdce Davis (1965) fyzik

nedostatečné prokrvení těla Zugibe (2005) soudní patolog

mdloby LeBec (1925) chirurg

okyselení organismu Wijffels (2000) fyzik

udušení Barbet (1963) chirurg

srdeční arytmie + udušení Edwards (1986) patolog

plicní embolie Brenner (2005) hematolog

dobrovolně se vzdal života Wilkinson (1972) fyzik

ve skutečnosti nezemřel Lloyd-Davies (1991) fyzik

Pramen: Journal of the Royal Society of Medicine

O autorovi| Eva Vlčková, redaktorka LN

Eva Vlčková






Reklama





reklama




Reklama


NEPŘEHLÉDNĚTE


Reklama


PočasíKurzovní lístek
Dnes dnes 16°C
Zítra dnes 20°C
EUR -0,1% 28,430
USD -1,1% 22,678
GBP +0,2% 40,959
SKK -0,1% 0,760


Partner sekce


Poslanec Benda (ODS) nepodpořil protest sněmovny proti zbití komunisty Dolejše. Podle něho jde o předvolební propagandu ČSSD. Co vy na to?


Reklama




RSS | zprávy pro PDA | zpravodajství e-mailem | kódování češtiny
© 2006 Lidové noviny a.s., ISSN 1213-1385
© Copyright Česká tisková kancelář, Reuters Limited, Asociated Press, Agence France-Presse
Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu
kontakty internet@lidovky.cz (redakce), Inzerce iweb18