Věda

Věda umožňuje získávat nové poznatky o světě kolem nás. V případě lékařství hovoříme o biomedicínském výzkumu, který se výrazně podílí na rozvoji poznání o funkcích a poruchách lidského těla a stále více na diagnostice a léčbě. Odehrává se na úrovni molekulární, buněčné, systémové atd.; poznatky ze základního výzkumu mohou být dále rozvíjeny ve výzkumu aplikovaném či klinickém. Využívá stále modernějšího vybavení, ale zásadní je stále role člověka, jeho tvořivosti, nadšení, odhodlání, soutěživosti a samozřejmě příslušného vzdělání a zkušeností. Je také záležitostí týmovou. Z toho všeho je zřejmé, že je velmi nákladná a vyžaduje i koncepční uvažování a přiměřenou stabilní podporu v delším časovém horizontu.

Věda je přirozenou součástí univerzitní a fakultního prostředí. V Humboldtově koncepci univerzit je spojena s výukou. To platí v případě lékařství zejména pro výuku postgraduální, nicméně i pregraduální studenti by měli být s vědou a jejími postupy aspoň v základech seznámeni, aby chápali nové poznatky a také aby si pěstovali určitou kritičnost k řadě informací, s nimiž budou i v budoucnu konfrontováni. Díky vědě by si měli uvědomit, že některé poznatky v budoucnu budou překonány, někdy dokonce vyvráceny jinými. Vysokoškolští učitelé by měli být rovněž vědecky vzděláni či být ve vědě aktivní, aby sami dokázali přenést na studenty ono chápání vztahu poznatek a cesta, jímž ho bylo dosaženo. Je jistě známkou vysoké kvality vědy na 1. LF UK, že některé učebnicové (tj. již považované – aspoň po určitou dobu – za dané a prověřené) poznatky rovněž vznikly ve výzkumu na fakultě.

Věda a výuka by měly být v rámci fakulty vyváženy, i když někdo více tíhne k vědě, někdo k výuce. A obě tyto činnosti, jsou-li vykonávány na kvalitní či vynikající úrovni, by měly být oceňovány.

VĚDA NA 1. LF UK A NA ÚSTAVU PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE

https://www.lf1.cuni.cz/veda-a-vyzkum

https://patofyziologie.lf1.cuni.cz/veda-a-vyzkum

VĚDECKÁ TÉMATA A AKTIVITY

Během své vědecké a akademické kariéry jsem se věnoval (či dosud věnuji) následujícím tématům. Je zřejmé, že vždy šlo o práci týmovou, proto zásadní roli mají moji učitelé a kolegové, kterým nelze než poděkovat či (někdy už bohužel) vzpomínat.

Výzkum metabolismu železa

Na našem ústavu (https://patofyziologie.lf1.cuni.cz/ironlab) se zabýváme především studiem regulací hepcidinu, zejména erytroidní stimulací (tj. červenou krvetvorbou), kde náš článek z roku 2006 (Vokurka et al., Physiol Res 55: 667-674) prokázal klíčovou roli funkční erytropoézy pro regulaci hepcidinu a tudíž metabolismu železa – přinesl prioritní výsledky a má již přes 180 citací (rok 2020). Ve výzkumu tohoto tématu, který inicioval prof. MUDr. Emanuel Nečas, DrSc. dále pokračujeme, klíčovou osobností výzkumu je ing. Jan Krijt, Ph.D. Ve spolupráci s Nefrologickou klinikou 1. LF UK a VFN jsme studovali hepcidin u ANCA vaskulitidy. Nová spolupráce se skupinou v Biocevu (bohužel zesnulého prof. Krále, nyní skupiny dr. Jakubka) je zaměřena na studium nových fluorescenčních chelátorů železa v buněčné a nádorové biologii.

Výzkum železa na ústavu měl velkou tradici, svou vědeckou kariéru tu začínal prof. Prem Poňka, později jeden z nejvýznamnějších světových vědců v této oblasti; působil na McGill University v Montrealu v Kanadě.

Další spolupráce:
Mgr. Jaroslav Truksa, Ph.D. – BT AV ČR v Biocevu
prof. Des Richardson, University of Sydney, Austalia
skupina ing. Milana Jakubka, Ph.D. – Biocev 1. LF UK

Studium exosomů

Toto téma začal rozvíjet na našem ústavu v posledních letech RNDr. Petr Přikryl, Ph.D. ve spolupráci s RNDr. Janou Frýdlovou, Ph.D. Vypracovali metodiku izolace a validace a dále studovali ve spolupráci s Nefrologickou klinikou 1. LF UK a VFN (prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MUDr. Zdenka Hrušková, Ph.D.) exosomy v moči pacientů s ANCA vaskulitidou. Byly analyzovány především proteomicky, ale byla provedena i analýza microRNAs (ve spolupráci s prof. Marií Korabečnou, Ph.D. z Ústavu biologie a lékařské genetiky 1. LF UK a VFN). Ve spolupráci s prof. Karlem Smetanou, DrSc. Z Anatomického ústavu 1. LF UK jsou studovány exosomy a jejich biologické funkce u nádorových buněčných linií.

Metabolismus porfyrinů

Výzkumu porfyrinů se na Ústavu patologické fyziologie věnoval prof. Janoušek. Studovaly se v té době především chemicky navozené experimentální porfyrie, stanovovala se aktivita klíčového enzymu – syntázy kyseliny delta-aminolevulové (ALAS) radioizotopovou metodou.
Velmi zajímavým tématem byla pro nás Harderova žláza. Jde o poměrně velkou žlázu, převážně tukovou, umístěnou retrobulbárně (za oční koulí) u většiny živočichů, s výjimkou šelem a primátů, tedy i člověka. Proto je v lékařském světě prakticky neznámá. U hlodavců je tato žláza plná porfyrinů a tudíž v ultrafialovém světle červeně „svítí“.
Dr. Hugo formuloval v druhé polovině 80. let tzv. fotoprotektivní teorii. Podle ní by vylučované porfyriny mohly pokrýt a spolu s tukovou vrstvou chránit oko hlodavců před osvícením asi jako červené brýle. Podnětem pro jejich vyloučení by bylo světlo, což by dávalo smysl, protože tito hlodavci jsou noční živočichové. Prokázali jsme, že se vylučování porfyrinů po osvícení skutečně zvyšuje a obsah porfyrinů v Harderově žláze naopak klesá. Tato teorie je do jisté míry paradoxní, protože porfyriny jsou látky naopak fototoxické. Článek vzbudil tehdy značnou pozornost mezi zainteresovanými výzkumníky, ovšem přímý důkaz této teorie zatím chybí.

Mykobakterie a sarkoidóza

Ve Francii (INSERM U. 82 – Institut National de la Santé de la Recherche Médicale) jsem se podílel na vypracování nové a citlivé metody molekulárně biologické detekce mykobakterií (Mycobacterium tuberculosis je původcem tuberkulózy, jiná mykobakteria způsobují např. lepru, některá jsou neškodná). Velmi citlivou metodu jsme pak aplikovali na hledání mykobakterií v tkáních se sarkoidózou. Sarkoidóza je nemoc částečně připomínající tuberkulózu, jejíž původ a vznik není dosud zcela vyjasněn. Předpokládají se imunitní mechanismy a jejich reakce na neznámý antigen (antigeny) u geneticky predisponovaných osob. Jedna z klasických teorií, která má svá logická pro i proti, předpokládá, že tímto antigenem je M. tuberculosis a sarkoidóza je tak jakousi vysoce imunní reakcí na tuto bakterii.
Pátrání bylo neúspěšné, M. tuberculosis jsme nenalezli. Nicméně citlivost metody činí tuto práci významnou v objasňování původu sarkoidózy a je dosud citována.

Granty

Hlavní řešitel či člen týmu u řady grantů – GAUK, GAČR, IGA MZ, AZV.

Koordinátor Prvouku P24 a Progresu Q26 (Molekulová, buněčná a patofyziologická podstata nemocí)

Řešitel projektů specifického vysokoškolského výzkumu (SVV) – Diferencované, kmenové a nádorově transformované buňky, jejich regulace, signalizace a funkce ve zdraví a nemoci

Publikace

Vědecké a odborné společnosti

  • Společnost patologické a klinické fyziologie ČLS JEP – předseda (http://pfspol.lf1.cuni.cz/)
  • Česká hematologická společnost ČLS JEP
  • International BioIron Society (IBIS)
  • European Iron Club (EIC)
  • Spolek českých frankofonních lékařů (Association des médecins francophones tcheques, AMFT) – člen výboru (www.amft.cz)

Přednášky a kongresy

Přednášky a posterové prezentace na českých i mezinárodních konferencích

Organizace kongresů:

  • Důkazy a praxe (Preuves & Pratiques), francouzsko-české setkání 2004-2007, Praha
  • Mezinárodní kongres medicíny pro praxi IFDA 2008-2013, Praha
  • Kongres medicíny pro praxi IFDA 2014-2018, Praha
  • Klasifikon – konference o klinických klasifikačních a terminologických systémech a jejich použití v českém zdravotnictví (s mezinárodní účastí), 2018, 2019

Ostatní

Člen redakční rady časopisu Československá fyziologie

Recenze pro mezinárodní vědecké časopisy, grantové agentury, oponentury diplomových a disertačních prací aj.