Patofyziologie

VÝUKA PATOLOGICKÉ FYZIOLOGIE

Patologická fyziologie je důležitým předmětem ve všech studijních programech vyučovaných na 1. LF UK. Největší rozsah má samozřejmě ve výuce všeobecného lékařství ve 3. ročníku. Je integrujícím předmětem znalostí z teoretické části studia (fyziologie, určité oblasti biochemie, genetiky, molekulární biologie, imunologie, mikrobiologie aj.), ale uplatňujícím tyto znalosti ve zkoumání patologických dějů ve spojení s patologií, ale zejména již v přímých souvislostech s klinickými předměty (resp. medicínou klinickou). Ve výuce využíváme kromě přednášek a seminářů simulační výuku (počítačovou i na modelech) a hojně využíváme výuku ve formě kazuistik. Na přednášky zveme i klinické lékaře a zároveň s nimi výuku konzultujeme a snažíme se ji propojovat.

Konkrétní informace o výuce i studijní materiály jsou na webu Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK.

Kromě výuky jsem se podílel na tvorbě následujících učebních textů:

Učební texty

– VOKURKA, Martin. Patofyziologie pro nelékařské směry. 4., upravené vydání. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-3563-7. Elektronická verze prostřednictvím Bookport.
(autor 9 kapitol + koordinace celého textu)
– NEČAS,Emanuel a kol.Patologická fyziologie orgánových systémů. Praha:Karolinum, 2003.Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-0675-5.
– NEČAS, Emanuel a kol. Obecná patologická fyziologie. Praha: Karolinum, 2021. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 8024646331. Elektronická verze prostřednictvím Bookport.
– MARUNA, Pavel a kol. Zkušební testy z patologické fyziologie, 198 s., Karolinum, Praha, 2015
– MARUNA, Pavel a kol. Examination Tests from Pathological Physiology, 158 s., Karolinum, Praha, 2015
– NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie: kontrolní otázky. Praha: Triton, 1999. ISBN 80-7254-072-6.

CO JE PATOFYZIOLOGIE (PATOLOGICKÁ FYZIOLOGIE)?

Většina laiků si při slově patofyziologie představuje pitevnu a zaměňuje tak patofyziologii s patologií (čili patologickou anatomií), jejíž rozsah je ovšem také širší než „ pouhé “ pitvání. Zapomíná se při tom na druhou část slova, tj. fyziologii.

Patofyziologie je obor, který se zabývá příčinami a mechanismy rozvoje nemocí a změnami funkcí organismu při nemoci. Studuje příčiny nemoci (její etiologii) a zejména mechanismy a procesy jejího rozvoje (tzv. patogenezi).

Např. při studiu srdečního selhání se patofyziologie zabývá tím:
– jak se mění stažlivost srdce,
– k jakým poruchám dochází při poruchách jeho plnění,
– jak se mění v srdci tlak,
– jak návazně se mění např. funkce ledvin,
– které hormony se zvýšené vyplavují do krve,
– jaké poruchy jsou patrné při hospodaření s vodou a minerály,
– proč u srdečního selhání vznikají otoky,
– proč bývá pacient dušný atp.
Vlastní metody výzkumu jsou pak různé, klasické jsou experimenty na zvířatech, ale v současnosti je doplňují a rozšiřují výzkumy na buněčné a molekulární úrovni.

Patologická fyziologie je z hlediska výuky na lékařské fakultě klíčovým oborem, který integruje tzv. teoretickou a preklinickou část studia a tvoří přímé spojení s obory klinickými.

Patofyziologické myšlení je základem lékařského myšlení a nelze si bez něj představit kvalifikovanou diagnostickou či léčebnou úvahu. Je i intelektuálním „prostorem“ setkávání lékařů různých oborů či studentů, v němž může docházet k vzájemnému obohacení.

V první polovině 90. let byla tato myšlenka neformálně, ale zato reálně pěstována v tzv. Patofyziologickém klubu, který organizoval především dr. Hugo a dále se na něm podílel dr. Robert Pleskot a mnozí další. Přestože jsme se setkávali večer, účastnilo se hodně studentů i lékařů různých oborů. V době, kdy hlavním a v podstatě jediným kritériem pro úspěšnost a kariéru vysokoškolského učitele je publikační činnost a její citační ohlas, je času pro taková setkání méně. Byl bych rád, kdyby se v nějaké podobě podařilo v budoucnosti na tuto tradici navázat.

Je vždy velkou radostí pochopit nové souvislosti, porozumět něčemu, co se zdá být buď již uzavřené, předem dané, nebo co je naopak dosud neznámé. Některé věci nelze jenom vyčíst, o některých je třeba diskutovat z více úhlů, porovnat názory a zkušenosti. V lékařské praxi, k níž konec konců tento obor nejen svou vědeckou, ale i pedagogickou činností směřuje, by tím pak měla být kvalitnější a srozumitelnější diagnostika a léčba.

SPOLEČNOST PATOLOGICKÉ A KLINICKÉ FYZIOLOGIE ČLS JEP

Jde o jednu ze společností České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Bližší informace jsou přítomny na jejích webových stránkách (http://pfspol.lf1.cuni.cz/).